Talk:Wikimedia Czech Republic/Právo

Wikilivres

Vcera se na strance Josef Svatopluk Machar na Wikizdrojich objevil odkaz na server Wikilivres - obdobu Wikizdroju registrovanou v Kanade (?), kde podle externiho odkazu plati autorska prava 50 let po smrti autora. Podle jejich vyjadreni je tedy mozne na techto strankach zverejnovat dila autoru zemrelych v letech 1939 - 1958.

To podle mne vyvolava nasledujici otazky ve vztahu k Wikizdrojum, resp. projektum Wikimedia:

1. Jaka jsou prava a povinnosti lidi fyzicky pritomnych v CR (EU) vuci tomuto serveru? Dochazi k poruseni ceskeho zakona, jestlize nekdo z CR:

• tyto stranky pravidelne navstevuje a cte
• umistuje na ne dila chranena podle cekeho zakona, ale nikoliv podle kanadskeho (napr. Vítězslava Nezvala (+1958))
• odkazuje na ne z jinych stranek (napr. uz zminovanych Wikizdroju)

2. Na strankach se tvrdi, ze jsou kanadske, resp. vychazeji z kanadskeho autorskeho prava. Zbezny pohled na Whois.info ale ukazuje, ze vlastnikem domeny je navenek americka agentura z Arizony, ktera zajistuje anonymitu skutecnych vlastniku. Plati tam tedy pravo kanadske nebo americke (zhruba: 70 let po smrti autora pro dila vydana po 1.1.1923)?

3. Jestlize je legalni stranky z CR cist, ale nikoliv na ne prispivat (moje domnenka), jaky by byl legalni zpusob prispivani? Napr. oskenovat Nezvala v CR, vzit s sebou na dovolenou do Kanady a tam nahrat z kanadske IP adresy? Nebo i to je protizakonne - a puvodni text by musel byt fyzicky pritomny + nahrany v Kanade kanadskym obcanem?

4. "Know your enemy": Jake pravni moznosti muze cesky majitel autorskych prav (napr. jiz zminovani dedici Nezvala) uplatnit proti teto domene a lidem / organizacim s ni spojenymi? (Napr. muze u arizonskeho ci kanadskeho soudu pozadovat vypis internetovych adres, ze kterych se prihlasovali prispevatele a ctenari? Muze stranky nechat u ceskeho soudu zablokovat proti pristupu z CR / EU? Ma i jine moznosti, se kterymi je potreba pocitat?

Wikilivres nejsou projektem Wikimedia Foundation, ale sleduji stejny zamer agresivnejsimi prostredky. Mohou tedy byt pro Wikimedii vhodnym doplnkem - za predpokladu, ze se dobre nastavi pravni ramec. Agresivita sama o sobe neni zavrzenihodna, ale porusovani zakonu ano. Zatim je vse v pocatcich, a tudiz nejvhodnejsi cas na rozhodnuti, zda tyto aktivity (prinejmensim moralne) podporit pri dodrzeni urcitych pravidel, nebo naopak se od nich rezolutne distancovat, dokud se nevyplytvalo prilis penez a usili a zavazne neporusilo pravo. Wikimedia CZ by k tomuto rozhodnuti mohla prispet. Co tomu rikate? Byla by to vhodna otazka pro pravnika?

(Omlouvam se za psani bez hacku a carek, ale mam jen anglickou klavesnici. Snad je to srozumitelne.) --Sapfan 18:04, 17 October 2009 (UTC)

Všiml jsem si zde dotazu až dnes, pardon. Prodiskutuji to s kolegy a pokud nenajdeme odpověď, předám to advokátní kanceláři. --egg 19:15, 24 October 2009 (UTC)

Můj názor (nejsem právník):

Ad 1): Čeští občané jsou především povinni dodržovat české zákony, ať už se nachází kdekoliv, takže: jako čtenáři problém nemají, jako přispěvatelé ho mají. Možnost umísťovat odkazy záleží na tom, jestli je tamní obsah legální, tedy záleží na tom, jestli je pro českou verzi tamního serveru rozhodné právo kanadské či jiné, což není jednoduchá otázka, vizte bod 4).

Ad 2): Příslušnost firmy, která doménu zaregistrovala, k nějakému státu ještě nemusí nic říkat o tom, kde je obsah fyzicky hostován. Navíc tam uvedená adresa vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Nejasnosti v této oblasti mohou velmi ztížit autorům možnost domoci se svých práv, soud zcela určitě bude požadovat jasné vymezení stran sporu.

Ad 3): Za předpokladu, že rozhodné právo je kanadské, je legální jen poslední možnost.

Ad 4): To je otázka rozhodného práva, doporučuji přečíst si cs:Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Rozhodné právo a dále článek od Jiřího Čermáka na ITprávo, všímat si principu teritoriality a analogie internetu a šíření televizního signálu pomocí satelitů. Pokud by byl v tomto případě uznán princip teritoriality, tak by bylo podstatné, jestli je obsah českých wikilivres určen pro území České republiky a pak by pro něj bylo rozhodným české právo. Ovšem předpokladem je uznání této skutečnosti z kanadské (popřípadě americké) strany, protože jedině ona je schopna přijmout účinná opatření. Co se týká možnosti českého soudu zablokovat veškeré přístupy z ČR na nějaké stránky, je potřeba si uvědomit, že poskytovatelů internetu je celá řada, internet není organizován přísně hierarchicky. Nedovedu si představit, že by rozhodnutí soudu zakládalo povinnost (něco blokovat) řadě třetích stran, aniž by takový postup umožňoval zákon.

--Beren 20:21, 24 October 2009 (UTC)

O Wikilivres jsem se dozvěděl, když jsem doplňoval interwiki a na ruské verzi Wikizdrojů/Wikisource byly jen odkazy na dosud chráněné ruské překlady umístěné na Wikilivres. Napadlo mě obdobné řešení pro dosud chráněná česká díla, například některé básně ze Sapfanem založeného sborníku s:cs:Poesie sociální, který na Wikizdrojích zůstává kvůli trvajícím právům některých autorů na delší dobu neúplný, situaci jsem tenkrát konzultoval právě s Berenem a dal jsem mu za pravdu v tom, co píše v bodě 1) a svůj záměr jsem přehodnotil.

I s odstupem času hodnotím tuto metodu zpřístupňování českých textů jako jednoznačné a záměrné obcházení zákona (podle českých zákonů ty texty na Wikizdrojích mít nemůžeme, tak to uploadneme na server v jiné příhodné zemi a budeme jen odkazovat…), tedy činnost sice ne výslovně nelegální, ale pro projekt, který se považuje za svobodnou knihovnu, nevhodnou. Jaká je pro nás přijatelná míra? Deset, dvacet básní na doplnění sborníku, jehož větší část je již volná, a autorský podíl Josefa Čapka na některých dílech Karla Čapka ještě ano, ale kompletní Nezvalovo dílo už ne?

Můj osobní názor je v takových případech neodkazovat. Sám odkazy přidávat nebudu, ale hádat nebo účastnit se revertačních válek, pokud to nebude podepřeno odborným právním stanoviskem nebo komunitním rozhodnutím, kvůli tomu nechci. --Milda 22:25, 24 October 2009 (UTC)

Diky za zajimave namety a odkazy - mezinarodni autorske pravo je neco, o cem nevim skoro nic a rad se necham poucit. Jeste jsem o cele veci premyslel a napadl mne dalsi aspekt - ochranci autorskych prav v CR se zatim chovaji celkem slusne. Napriklad Dilia ze zasady nevybira autorske poplatky (10 Kc/str.) za kopirovani knihovnich fondu starsich 100 let, ackoliv mnohe z nich obsahuji dila chranena AZ. Na webech renomovanych instituci (nebudu rikat kterych, ale vsichni vime) se take obcas najdou dila, ktera jeste nejsou volna - predpokladam, ze prinejmensim s tichym souhlasem odpovednych, kteri rozumne uvazuji, ze par zverejnenych stranek s dily rytíře Emanuela z Čeňkova a Treustädtu a dalsich starych autoru neohrozi cesky literarni trh. Totez plati i o Wikipedii (napriklad za sebe musim priznat, ze si nemohu byt na 100% jisty, jestli se napriklad autor anonymniho portretu architekta Eduarda Sochora z roku 1895 nekdy nekde do 31.12.1965 k fotce neprihlasil a nedozil se 1.1.1939 - a podobnych spornych obrazku jsou na Wiki minimalne desitky). Takze pokud budeme jako projekt aktivne podporovat masivni kopirovani praci Lady, Nezvala, Bezruce, Halase, Hachy, Benese, Basse, Josefa Capka aj. celebrit, mohlo by se nam stat, ze se nekdo nastve a bude nas popotahovat za prilis dlouhe citace, sporne obrazky aj. chyby, kterych pri trose usili najde dost, a prijdeme o sponzory a moralni podporu (je ji hodne - napr. NK odkazuje na Wiki ve sve autoritni databazi). Zaver - ackoliv bych si jako fyzicka osoba rad precetl prace zminovanych autoru a vubec by mi nevadilo, kdyby je nejaky Kanadan v Kanade legalne umistil na internet, tak ze strany Wikimedia CZ bych rozhodne nedoporucoval se k temto aktivitam jakkoli hlasit ci je dokonce podporovat, bez ohledu na pravni posudek. V tom souhlasim s Mildou. Ale presto bych se o pravni strance nechal rad poucit. --Sapfan 20:23, 26 October 2009 (UTC)

Vizte tento článek "Internet a autorské právo - otázka určení rozhodného práva a jiné autorskoprávní aspekty Internetu" [1] (jiný než výše odkazovaný a IMHO pro tuto diskuzi přínosnější) taktéž od právníka Jiřího Čermáka, cituji ze závěru (Podrobnosti si každý může přečíst v článku):

"Údajné porušení autorských práv, které autor nebo jiný oprávněný vykonavatel autorských práv zažaluje, bude posuzováno podle práva státu, kde k tomuto aktu zneužití autorského díla došlo (princip teritoriality), což v případě zpřístupnění díla na Internetu je podle mého názoru právo státu, kde je server s daným obsahem fyzicky umístěn. Podle tohoto práva se bude též posuzovat, zda jde či nejde o autorské dílo, jaká se k tomuto dílu váží práva, jaké jsou výjimky k těmto právům a jak dlouho tato ochrana trvá. V případě stahování dat z Internetu pak bude rozhodné právo státu, kde je umístěn počítač koncového uživatele. (...) Osobou odpovědnou za porušování těchto autorských práv bude v případě zveřejnění díla na Internetu majitel webovské stránky a za určitých podmínek možná i poskytovatel volného prostoru. V případě stahování (vytváření kopii) z Internetu pak koncový uživatel." Z čehož IMHO vyplývá:

Ad1) Občané jsou povinni dodržovat zákony té země, ve které se jejich činnost odehrává. Tj. nahrávám-li soubory na webové stránky umístěné v Kanadě, řídím se kanadským právem. Žiji-li v Kanadě řídím se kanadským právem, i když třeba jsem stále českým občanem. Právo je teritoriální.

Takže se mi zdá, že jste přespříliš opatrní. :) No ono to je to možná lepší než pak čekat na pilník. :)

Stačí jen doufat, že se případný potenciální soud bude řídit Čermákovým právním názorem... :) Možná by stálo za to, aby se Wikimedia CZ obrátila na spřízněné právníky, kteří jsou ochotni poradit (vím, že nějací takoví existují), aby se případní přispěvatelé na wikilivres mohli opřít o více právních názorů. Přece jen více hlav víc ví a pokud bude mít stejný názor více (většina) právníků, tak snad to bude názor správný. Nebo se musí počkat na rozhodnutí případného soudu na který se obrátí nějaký namíchnutý vlastník autorských práv? Jinak právní jistotu mít nebudeme? Takové právo je pak fakt na houby... Když brání bohulibé činnosti jen kvůli své spletitosti a nejasnosti... Když podvazuje nadšení knihomolů jen kvůli strachu z co kdyby náhodou... --Čočkin 17:38, 23 February 2010 (UTC)

Wikicitáty

Ahoj, chtěl bych se zeptat, zda je v pořádku, když jsou na Wikicitátech uváděny dialogy z divadelních her, filmů nebo jsou citovány části textů z knih? Jde mi o díla současná, nebo mladší 50ti let. Záleží na rozsahu/délce citátu? Omlouvám se za triviální otázku nebo možná nepříslušnou na tuto stránku a předem díky za odpověď, nebo správné nasměrování (jen ne sem) --Jirka62 21:31, 8 May 2010 (UTC)

Ochranná známka "Ottův slovník naučný"

Před několika dny jsme začali na Wikizdroje zadávat plné texty z Ottova slovníku naučného (viz s:cs:Ottův slovník naučný). Na podobném anglickém projektu mají tohoto varování, protože název kopírované knihy je zapsanou ochrannou známkou. Totéž platí o Ottově slovníku - viz w:cs:Ottův slovník naučný#Moderní doba (text jsem vložil před chvílí já, viz externí odkaz). Bylo by, prosím, možné se zeptat právníka,

• zda můžeme v zadávání textů z O.S.N. na Wikizdroje pokračovat daným stylem, nebo zda je nutné stránky přejmenovat
• zda na tyto texty můžeme z Wikipedie upozorňovat šablonou w:cs:Šablona:Otto, nebo jestli je nutné ji kvůli ochranné známce nějak upravit
• zda je nutné umístit někde podobné varování jako mají na en.ws, případně jakého znění.

Díky předem za informace - připadá mi to jako záležitost na hraně a nechtěl bych zbytečně narušit cizí práva. Na druhou stranu, texty z O.S.N. jsou pro čtenáře wikiprojektů potenciálně velmi užitečné, takže by byla škoda se jim vyhýbat pokud nemusíme. --Sapfan 15:01, 16 March 2011 (UTC)