Wikimedia Czech Republic/Reakce na Zelenou knihu

Vážení členové komise Evropského společenství.

Občanské sdružení Wikimedia Česká republika využívá tímto možnost reagovat na dotazy položené k diskusi ohledně Zelené knihy o autorských právech a podpoře volného pohybu znalostí. Dovolte nám po krátkém představení našich aktivit a obecných myšlenek odpovědět na otázky, které se týkají naší činnosti.

Představení

Wikimedia Česká republika je nově vzniklé občanské sdružení, které si klade za cíl podporu tzv. svobodné tvorby. Především se věnuje podpoře autorů, kteří přispívají k tvorbě obsahů projektů Wikimedia Foundation, ve Spojených státech amerických sídlící nadace, jíž je Wikimedia Česká republika oficiální pobočkou. Těmito projekty jsou nejen všeobecně známá svobodná encyklopedie Wikipedie, ale též projekt svobodného zpravodajství Wikizprávy, svobodný jazykový slovník Wikislovník, úložiště svobodných fotografií a jiných audiovizuálních médií Wikimedia Commons, projekt svobodného vzdělávání a výzkumu Wikiverzita, prostor pro tvorbu svobodných učebnic a manuálů Wikiknihy, svobodná databáze informací o biologických druzích Wikidruhy či úložiště celých svobodných textových dokumentů Wikisource.

Projekty Wikimedia Foundation jsou tvořeny tisíci dobrovolnými přispěvateli na celém světě v několika desítkách jazykových verzí včetně češtiny. Všechny materiály uložené na těchto projektech jsou uvolněné autory k dalšímu zpracování a šíření pod tzv. svobodnou licencí (převážně GNU Free Documentation Licence, GFDL).

GFDL vznikla pro potřeby jedné z prvních velkých skupin autorů, kteří se objevili s nástupem nové elektronické éry a kteří měli zájem uvolňovat svá díla jako svobodná. Autoři svobodného softwaru navíc dokázali ekonomickým průlomem do pozic významných světových softwarových monopolů, že koncept svobodné tvorby je životný a má svou budoucnost. Licence GFDL byla primárně určena pro tvorbu dokumentace softwaru, která musela být podobně volně šiřitelná a jako software samotný, ale postupně se úspěšně zaužívala i v jiných oblastech, zvláště k šíření znalostí či referenčních informací.

Díla uvolněná pod svobodnou licencí nejsou díla volná (public domain), ale je možné je bezúplatně, a dokonce komerčně modifikovat a šířit při dodržení podmínek licence, které obsahují především nutnost uvolnění odvozeného díla pod stejnou svobodnou licencí.

Sdružení Wikimedia Česká republika rovněž spolupracuje s dalšími organizacemi na vzájemném přibližování jednotlivých svobodných licencí, aby byla zajištěna co nejširší svoboda šíření děl, například směrem k licencím vypracovaným Creative Commons.

Obecná východiska

Wikimedia Česká republika reprezentuje zvláštní skupinu uživatelů autorských děl, která je zároveň jejich spotřebiteli i jejich autory. Její největší zájem se kryje s jednou z myšlenek, jež hodlá prosazovat Evropská unie, tj. dosažení maximální možné svobody pohybu znalostí. Ve prospěch svobodného šíření se tito autoři dokonce vzdávají části svých autorských práv, protože si jsou vědomi, že současná restriktivní praxe autorského práva směrem k uživatelům děl, motivovaná dostatečnou ochranou práv autorů, vede ve svém konečném důsledku ke značnému omezení volného pohybu děl, zvláště děl méně známých autorů.

Tato sféra autorů, kteří často pocházejí i z akademických kruhů, kde se s potřebou volného pohybu znalostí přímo setkávají, tak vykazuje typický znak společnosti 21. století, jejíž část si uvědomuje, že už neplatí citát ze zdůvodnění Zelené knihy (odst. 1.2) „Pro duševní výtvory je zásadní vysoká úroveň ochrany autorského práva.“ Vysoká ochrana autorských práv může, odrazovat zvláště v podmínkách horší ekonomické situace, vydavatelskou sféru od šíření méně rentabilních autorských děl, což tedy může být v přímém protikladu s proklamovanými cíli Zelené knihy. Dalším podstatným rysem současné autorské tvorby je faktor spolupráce. Společné zpracovávání jednoho autorského díla ať v přímém kontaktu, nebo v kontaktu různě technicky i časově zprostředkovaném, je typické pro internetovou éru tzv. Webu 2.0, přičemž pojetí autorského práva tento vývoj dosud nezachytilo.

Primárním zájmem Wikimedie Česká republika ale není omezování práv autorů, ale zajištění stabilních a přehledných podmínek pro autory, kteří se rozhodnou části svých práv publikováním pod svobodnou licencí vzdát, a pro uživatele jejich děl.

Současný stav autorského práva vyžaduje často po nezavedených autorech nutnost rozhodnout se mezi trváním na svých autorských právech, což obvykle vede k zamezení možnosti dílo dále šířit, nebo vzdáním se svých práv vůbec a uvolněním díla do sféry public domain. Svobodná tvorba (tvorba uvolňovaná pod nějakou svobodnou licencí) se nám jeví být jako ideální střední varianta, která si zaslouží svou podporu.

Odpovědi na dotazy Zelené knihy

Wikimedia Česká republika odpovídá na takové otázky, které jsou blízké její sféře zájmu, a kde cítí potřebu reagovat na návrhy nebo přednést svůj vlastní pohled na současný vývoj. Na některé otázky proto neodpovídáme.

Obecné otázky

1) Měla by existovat podpora nebo pokyny ke smluvním ujednáním mezi nositeli práv a uživateli za účelem provádění výjimek z autorského práva?

Wikimedia Česká republika podporuje výjimky z autorského práva, protože některé z nich využívají autoři svobodných děl zpracováváním jiných děl; ale vzhledem k nejčastější internetové podstatě nově vzniklých děl jen do té míry, dokud je zřejmé, že jsou tyto výjimky mezinárodně platné, což platí jen o minimu z nich. Mnohem více podporuje Wikimedia Česká republika takové nové uspořádání autorského práva, které lépe zohlední nový druh autorskoprávních vztahů mezi autory děl, autory svobodných děl a příjemci děl, přičemž současná doba stále více stírá rozdíly mezi těmito skupinami.

2) Měla by existovat podpora, pokyny nebo vzory licencí ke smluvním ujednáním mezi nositeli práv a uživateli týkajícím se jiných aspektů, na něž se výjimky z autorského práva nevztahují?

Wikimedia Česká republika v první řadě podporuje jakoukoli propagaci a zvýhodňování svobodných licencí. Na druhou stranu vidíme jako problematické vytváření pokynů nebo vzorů těchto licencí. K vytváření stávajících textů svobodných licencí Creative Commons, GFDL a dalších docházelo v průběhu několika minulých let diskusí komunit autorů, kteří je využívají, a bez zásahů vlád a podobných autorit. Wikimedia Česká republika pochopitelně s radostí uvítá, když Evropská unie převezme zkušenosti z tvorby těchto licencí, které často narážejí na překážky v autorskoprávních normách jednotlivých zemí, ale odrazuje od toho regulovat jejich tvorbu, což by byl jev, který by postupoval přímo proti jejich přirozenosti svobodných licencí.

Na druhou stranu Wikimedia Česká republika doporučuje, aby Evropská unie vyzvala k uvolnění některých děl, která jsou z veřejného zájmu přímo předurčena k tomu být buď volnými díly nebo aspoň díly svobodnými – především by mohlo jít o díla, která byla vytvořena státními institucemi či jejichž tvorba byla financována z veřejných prostředků (například státní normy, pravidla pravopisu nebo vzdělávací programy). Další skupinou podobných děl by mohly být programy politických stran a hnutí či veřejné projevy, na jejichž šíření je zřejmý veřejný zájem. V České republice existuje tzv. úřední licence, podle níž jsou tzv. úřední díla uvolněna do public domain, ale tato úprava není nadnárodní a v různých zemích je řešena různě široce.

3) Je přístup založený na seznamu nepovinných výjimek přiměřený z hlediska vyvíjejících se internetových technologií a převažujících hospodářských a sociálních očekávání?

Jak jsme již upozornili, vytváření nepovinných výjimek nepomáhá jistotě autorů a uživatelů projektů Wikimedia a dalších svobodných děl, protože jde zpravidla o díla šířená po internetu a dostupná bez ohledu na státní hranice. Pokud bude přetrvávat názor, že takovéto výjimky nemají být povinné pro všechny státy Evropské unie, podporujeme zavedení takového ustanovení do evropského práva, které by určilo, že pokud bylo dílo zveřejněno na internetu v souladu s místní úpravou výjimky země, kde k vložení došlo, nebude stejné užití takového díla napadnutelné v žádné ze zemí Evropské unie.

4) Měly by se některé kategorie výjimek stát povinnými, aby byla zajištěna větší právní ochrana příjemců výjimek?

5) Pokud ano, které?

K této otázce jsme se vyjádřili již několikrát výše, povinné výjimky jsou vhodné pro zajištění právní jistoty při přeshraničním (typicky internetovém šíření). Návrh k řešení přinášíme v odpovědi na předchozí otázku.

Některé výjimky nicméně hodnotíme jako natolik přínosné, že vřele doporučujeme jejich přijetí jako povinných, zvláště pokud jde o:

• práce vytvořené veřejnými institucemi či úřady,
• osiřelá díla,
• práce, které existují ve veřejném prostoru (svoboda panoramatu).

Specifické otázky

Výjimky pro knihovny a archivy

Wikimedia Česká republika se nepohybuje v této oblasti takovým způsobem, aby mohla kvalifikovaně reagovat na položené otázky. Autoři svobodných projektů jsou ale často také návštěvníky a uživateli služeb knihoven a archivů a narážejí na některé problémy spojené s digitalizací děl. Jde především o to, že některé instituce nerozlišují mezi digitalizací děl autorsky plně chráněných a digitalizací děl již volných. Důsledkem se pak může stát, že digitalizované dílo, u něhož už materiální autorská práva vypršela, je méně dostupné než původní dílo analogové. Nová úprava by se takové disproporci mohla pokusit zabránit.

12) Jak by měly být řešeny přeshraniční aspekty problému osiřelých děl, aby bylo zajištěno celoevropské uznávání řešení přijatých v různých zemích?

Wikimedia Česká republika nemá konkrétní námět k tomu, jak řešit přeshraniční aspekty problému osiřelých děl, ale považuje problematický současný stav ochrany za jednu z velkých překážek šíření tzv. osiřelých děl. Mnohá taková díla zůstávají uzavřena v archivech jen proto, že není zřejmé, jak k jejich autorství přistupovat, přičemž dohledávání autorství je – zvláště při současné délce lhůty autorskoprávní ochrany – u osiřelých děl stále obtížnější. Současná úprava ve skutečnosti poskytuje lepší ochranu menší skupině známých autorů na úkor znepřístupnění podstatně většího množství děl málo známých či neznámých autorů.

Obsah vytvářený uživateli

Tato oblast je primárně oblastí zájmu Wikimedia Česká republika, jak jsme zdůraznili už v úvodní obecné části. Problematické je ale její formulování, které neodpovídá současnému vývoji v oblasti. Rozlišení mezi autory a uživateli není smysluplné ani udržitelné. Mezi autory textů, o kterých se v této části Zelené knihy hovoří, nejsou jen „uživatelé“ děl, ale zcela pravidelně i osoby, které jsou v jiných situacích samy autory. Své blogy vedou často publicisté, vědci i jiní profesionální autoři děl. Navíc i tzv. amatérští autoři dosahují v některých projektech, jichž jsou projekty Wikimedia dobrým příkladem, takových úspěchů, že překračují dosah profesionálních vydavatelských institucí.

24) Je třeba stanovit přesněji pravidla týkající se úkonů, které koncoví uživatelé mohou či nemohou provádět, používají-li materiály chráněné autorským právem?

Wikimedia Česká republika se domnívá, že současná úprava možností zpracovávání cizího autorského díla není zcela přesná a vytváří množství třecích ploch. Nemůžeme ale podpořit takový pohled, který zdůrazňuje, že je třeba hlavně vymezit, jak daleko ještě smí zpracovatel dospět, aby nebyl ohrožen zájem autora. Současná praxe s rozvojem publikování zpracovaných či odvozených děl, který konstatuje i Zelená kniha, naznačuje, že by bylo krokem proti tomuto vývoji a proti pozitivním možnostem šíření znalostí zdůrazňovat aspekt ochrany autora původního díla.

Kromě toho chceme upozornit na to, že je třeba ponechat autorům spolupracujícím z vlastní vůle na společném díle právo rozhodnout, za jakých podmínek ho ponechají ke zpracování dalším autorům, což je jedna z charakteristických vlastností svobodné tvorby. Obáváme se z dosavadních zkušeností, že snaha „stanovit přesněji pravidla týkající se úkonů, které koncoví uživatelé(sic!) mohou či nemohou provádět, používají-li materiály chráněné autorským právem“ může vést k tomu, že i podobná vzájemná dohoda, která by taková pravidla nerespektovala, by byla neplatná, přestože by to vedlo ve skutečnosti k omezení jejich tvorby a potažmo k omezení šíření znalostí.

25) Měla by být do směrnice zavedena výjimka pro obsah vytvářený uživateli?

Za předpokladu, že se autorům směrnice podaří nahlédnout na tuto problematiku tímto způsobem a že nebudou zbytečně omezovat stávající podmínky pro zpracování nesvobodných děl – nebo naopak tyto podmínky uvolní – Wikimedia Česká republika podobnou úpravu uvítá.

Závěrem

I když by potřebám uživatelů zastupovaným sdružením Wikimedia Česká republika více vyhovovala radikálnější změna pojetí autorských práv, celkově vítáme snahu Evropské unie o unifikaci autorského práva. Doufáme ale přitom, že této unifikace nebude využito k tomu, aby se autorskoprávní ochrana ještě více zpřísnila, zvláště proti zájmům autorů, kteří se sami dobrovolně chtějí části svých práv vzdát.

Wikimedia Česká republika chce především podpořit vytvoření takové celoevropské situace, v níž by bylo možné šířit svobodná díla mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie a nejlépe také do dalších zemí a z nich (zejm. USA). Prvotní podmínkou k takové pozitivní změně je alespoň odstranění stavu, v němž působí užití svobodné licence nebo vzdání se autorských práv v některých evropských zemích dokonce jako krok nelegální.

Dále bychom chtěli, aby široké možnosti dalšího užívání díla bez podstatných bariér byly chápány jako cenná hodnota. Tyto možnosti přinášejí bezprostřední užitek uživatelům díla, katalyzují tvůrčí úsilí dalších autorů, kteří na něj chtějí navázat, a naplňují očekávaný účel díla – být užíváno. V České republice stát v některých případech využívá autorských a souvisejících práv k získávání finančních prostředků, aniž to autorům přináší jakýkoliv užitek a kde to jemu samotnému přináší pouze minimální prospěch v porovnání se škodami z promarněných příležitostí k užívání díla. Jde například o problematiku státních norem, které nemohou být volně šířeny (Zákon č. 22/1997 Sb.), ačkoliv by jejich snadná dostupnost zvýšila konkurenceschopnost zejména začínajících podnikatelů a byla užitečná celé společnosti. Podobně problematická je snaha státu využívat autorská práva k finančním příjmům z užívání děl autorů, kteří zemřeli bez dědiců (Zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 26, odst. 2). Toto chování státu může být morálně oprávněné, pokud ono dílo vzniklo jen díky jeho finanční podpoře, což je příklad většiny filmů, kdy cílem je opět tyto prostředky získat a investovat do vzniku jiných děl. V jiných případech jde spíše o zablokování díla autora po 70 let s mizivým finančním profitem, což je sotva jednání v souladu s předpokládanou vůlí autora, aby jeho dílo bylo užíváno, i s vůlí zákonodárce, který oněch 70 let zvolil k zachování příjmů dvou generací autorových dědiců.

Autorské právo musí lépe vyvažovat potřeby ochrany autorů a šíření děl a přesunout svůj důraz ze sféry podpory autorů do sféry podpory šíření jejich děl. Autorské právo nesmí efektivně bránit sdílení znalostí, které získává ve 21. století zásadní význam.

Wikimedia Česká republika věří, že svým příspěvkem pozitivně přispěla k diskusi o tématu.

S pozdravem

Petr Novák, předseda sdružení Wikimedia Česká republika